Já (Sobectví) (Sobectví)

歌詞

Ve všem chtěl mít větší podíl Pro jiné se nenarodil Sám neuměl ničeho se vzdát Jen ostatní za nos vodil Myslel na to kkudy chodil A jen sebe upřímně měl rád Každou větu začal slůvkem Já Každou větu končil slůvkem Já On nevěřiil na chiméry A ve jménu kariéry Nosil boty špičkou dozadu Nikdy nepsal verše ženě Vždy se tvářil unuděně Když jsi k němu přišel o radu Každou větu začal slůvkem Já Každou větu končil slůvkem Já Já, já, já, jenom já Já, já, já, jenom já Já, já, já, jenom já Já stačím si sám Já, já, já, jenom já Já, já, já, jenom já Já, já, já, jenom já Já stačím si sám Já se mám V očích led a vlhké dlaně Usmíval se polekaně V obavě, že budeš něco chtít Velmi dbal na osobitost Povýšil svou sebelítost Na ten nejušlechtilejší cit Každou větu začal slůvkem Já Každou větu končil slůvkem Já Vidíš ho, jak podle zvyku Důstojně jde po chodníku A nic kolem sebe nevnímá Do stop padá sůl a písek Jednoho dne nevrátí se Nikdo si té ztráty nevšímá Komu chybí jeho věčné Já Jen ozvěna domů vzpomíná Já, já, já, jenom já Já, já, já, jenom já Já, já, já, jenom já Já stačím si sám Já, já, já, jenom já Já, já, já, jenom já Já, já, já, jenom já Já stačím si sám Já se mám